|
|
Moderní dystopie a teorie totalitarismu
Machart, Filip ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Moderní dystopie a teorie totalitarismu se zabývá komparací těchto dvou fenoménů. Práce vychází z konceptu Giovanniho Sartoriho, který chápe totalitarismus jako ideální konec osy totalitarismus-demokracie. Krajní body plní roli v praxi neuskutečnitelných ideálních zřízení. Reálně se k nim můžeme pouze přiblížit. Právě moderní dystopie mohou představovat takováto ideální totalitární zřízení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je analyzováno pět knih, které se zabývají teoriemi totalitarismu. Analyzovány jsou díla Sigmunda Neumanna, Hannah Arendt, Carla J. Friedricha a Zbigniewa K. Brzezińského, Giovanniho Sartoriho a Juana J. Linze. Jednotlivé teorie totalitarismu jsou doplněny o reflexi z řad jiných autorů. V praktické části je analyzováno celkem pět dystopických děl (J. Zamjatin - My, A. Huxley - Brave New World, G. Orwell - 1984, M. Atwood - Příběh služebnice, A. Moore, D. Lloyd - V jako vendeta). V této části jsou analyzována jak samotná díla, tak prvky jednotlivých režimů a autorova inspirace pro napsání díla. V poslední části je provedena samotná komparace mezi teoriemi totalitarismu a moderními dystopiemi. Tato komparace je založena na vypracovaných pravdivostních tabulkách. Cílem práce je zodpovědět výzkumné otázky, které jsou vzneseny v...
|
|
| |
|
|
K historii Gymnázia Moravské Budějovice
LOVICAR, Lukáš
Tato bakalářská práce se zabývá dějinným vývojem Gymnázia v Moravských Budějovicích od jeho založení až po současnost. Nalezneme zde stručný popis historického vývoje města Moravské Budějovice včetně všech šlechtických rodů, které město vlastnily. Hlavní část bakalářské práce se věnuje vývoji gymnázia a to od prvních snah o založení až po současné Gymnázium a SOŠ Moravské Budějovice v roce 2022. Nalezneme zde stručný popis výstavby školní budovy, její modernizaci a postupné přístavby a úpravy okolí, dále vývoj a proměny pedagogické činnosti a školních aktivit v průběhu 20. a 21. století. Na závěr zmiňuji, podle mě, nejvýznamnější pedagogy a absolventy. Konec práce je doplněn o pár fotek dokreslujících lokalitu.
|
|
| |
|
|
Zamjatinův román My a jeho ohlas v západní literatuře
Sokolová, Dominika ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Vasilyeva, Elena (oponent)
Bakalářská práce pojednává o Zamjatinově románu My a jeho vlivu na západní literaturu. Teoretická část práce blíže definuje žánr antiutopie a zkoumá jeho hlavní znaky, představuje autora, jeho život a historicko-společenský kontext jeho tvorby. Pozornost je věnována též dílům, která byla románem My silně ovlivněna. Praktická část se zabývá uměleckou analýzou románu a jeho porovnáním s dalšími významnými antiutopiemi 20. století jak v rovině tematické, tak i v rovině jazykové. Cílem práce je poukázat na nadčasovost Zamjatinova románu, zdůraznit jeho odkaz pro budoucí generace a najít podobnosti či rozdíly v interpretaci totalitních režimů ve východní a západní literatuře. KLÍČOVÁ SLOVA antiutopie, totalitarismus, 20. století, literární analýza, George Orwell, 1984
|
|
|
Rozdělení Československa v roce 1992
Křivánek, Adam ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Gulda, Jana (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám rozpadem Československa Její stěžejní část tvoří rozhlasový podcast o celkové stopáži dvacet pět minut a padesát dva vteřin a má za cíl komplexní tematiku přiblížit i generacím narozeným po dění ze začátku devadesátých let. výstup však nevěnuj událostem těsně spjatým s tímhle konkrétním historickým obdobím. Místo toho z pozice vypravěče, vycházejícího ze znalostí středoškolského studenta, procházím dějinami České a Slovenské republiky Pátrám přitom zejména po příčinách a důsledcích rozdělení. Aby se ale nejednalo o strohé vyprávění a ději nechyběla dynamičnost, mé výpovědi doplňují četné archivní záznamy a hudební podkresy Stopáží navíc prostupují odpovědi příslušných odborníků na mé dotazy rozhovoru nahraném speciálně pro účely téhle práce vyjasňuje klíčové dějinné souvislosti a někdejší vysoce postavený politik nastiňuje nálady, které hýbaly tehdejší společností. Práci doprovází i teoretická část dním z jejích účelů , co znamená termín podcast a proč jsem zvolil právě tento formát Dalším zasazení vztahů českého a slovenského národa do nezbytného historického Rozsah práce se tedy pohybuje od 19. století, prvních náznaků území obou států až do období po rozdělení a souvisejícím fenoménu kupónové
|
|
|
Sociologie Emila Lederera a její přínos pro současnost
Jáchymová Královcová, Magdalena ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Janák, Dušan (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Plzeňský rodák Emil Lederer (1882 - 1939) byl za svého života významným představitelem německých sociálních věd. Patřil k blízkým spolupracovníkům Maxe Webera, přátelil se s Karlem Mannheimem či J. A. Schumpeterem. Jako universitní profesor působil v Heidelberku, Tokiu a Berlíně, po svém nuceném odchodu z Německa založil s Alvinem Johnsonem exilovou universitu při New School for Social Research v New Yorku. Svůj vědecký zájem vždy soustředil na aktuální společenská témata, ke kterým přistupoval objektivně, kriticky a s využitím dostupných empirických dat. Jako jeden z prvních již před první světovou válkou začal analyzovat problematiku nových středních tříd, zabýval se rovněž nezaměstnaností, technickým pokrokem a hospodářskými cykly. V neposlední řadě se věnoval politické sociologii a otázce totalitarismu. Tato disertační práce nejprve na základě studia rozmanitých archivních materiálů podrobně mapuje životní osudy Emila Lederera, které významně ovlivnily jeho vědeckou práci. Ve stěžejní části představujeme Ledererovo poslední a sociologicky nejvýznamnější dílo Masový stát (1940), kterým se zabýváme v kontextu jeho předchozích prací. Srovnání s Původem totalitarismu Hannah Arendtové potvrzuje existující domněnky, že Ledererův text pro ni mohl být nepřiznanou inspirací. V poslední části je potom...
|
|
|
Kult osobnosti v Turkmenistánu 1991-2006
Purkertová, Eliška ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Případová studie se věnuje roli kultu osobnosti prezidenta Turkmenistánu Saparmurata Turkmenbašyho v rámci ideologie tamního totalitního režimu. Je omezena časově na období od vyhlášení nezávislosti země na SSSR v roce 1991 až do smrti prezidenta v roce 2006. Práce analyzuje, jakým způsobem sloužil kult osobnosti prezidentovi k udržení moci. Vychází z teze, že kult osobnosti je určujícím prvkem turkmenského totalitarismu. Práce za pomocí empirické analýzy zkoumá projevy kultu osobnosti ve společnosti a životě v Turkmenistánu a snaží se objasnit mechanismy fungování politické moci a místa, které v rámci režimu kult osobnosti zaujímá. Projevy kultu nalezneme v mnoha sférách života v Turkmenistánu - v politice, ve společnosti, architektuře, kultuře, v médiích, dokonce i ve školství nebo ve výkladu dějin.
|
|
|
Polští pracovníci v ČSSR: nevítaná družba: Specifika dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému
Klípa, Ondřej ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Zahradníček, Tomáš (oponent)
Disertační práce Název Polští pracovníci v ČSSR: nevítaná družba Specifika dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému Autor Ondřej Klípa Shrnutí Tématem disertační práce jsou polští pracovníci v Československu, kteří byli zaměstnání na bázi mezivládních dohod. Většinu z nich tvořily ženy. Proces zaměstnávání těchto pracovníků se vyznačoval dvěma specifiky. Prvním je vysoký stupeň regulace ze strany orgánů obou států. Druhým je intenzivní snaha o kontrolu pracovníků, zejména s cílem zamezit jejich kontaktu s místním obyvatelstvem, a kontrola veřejného diskurzu o této pracovní migraci. Hlavní tezí této práce je, že obě specifika vyplývají ze základních charakteristik socialistických systémů, kterými jsou "ekonomika nedostatku" a totalitarismus. V identifikaci těchto charakteristik vycházím z prací Jánose Kornaie. Totalitarismus však pojímám jen jako soubor praktik, které se projevují v různých situacích s různou intenzitou. V práci dokazuji příčinné souvislosti mezi těmito systémovými charakteristikami (nezávislé proměnné) a regulací a kontrolou (závislé proměnné). Vybraný případ proto studuji jako samostatný model dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému. Případ je zasazen také do širšího kontextu blízkých typů pracovních migrací v ČSSR, v ostatních socialistických zemí...
|
|
|
Comparison of manipulation in totalitarianism and neoliberalism
Smolík, Peter ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Tollar, Václav (oponent)
Táto práca sa zaoberá porovnaním procesu spoločenskej manipulácie v totalitarizme a neoliberalizme. Cieľom práce je identifikovať spoločné východiská a znaky manipulácie v totalitárnej a neoliberálnej ideológii. Najprv autor opíše v kapitole o hermeneutike akým spôsobom pracoval a premýšľal nad vybranými textami. V teoretickej časti práce autor vymedzí kontexty, ktoré budú kľúčové pre pochopenie práce. V prvom rade autor vychádza z detailného popisu fenoménu manipulácie. Ďalej zasadzuje totalitarizmus aj neoliberalizmus do dejinného kontextu modernity ̶ presnejšie rozlišuje pevnú a tekutú modernitu. Autor tiež opisuje rozdielnosť medzi pojmami totalita a demokracia, ktoré sú v práci kľúčové pre pochopenie rozdielneho kontextu fungovania oboch ideológií. Hlavná časť práce opisuje akým spôsobom totalitarizmus a potom neoliberalizmus využívajú spoločenskú manipuláciu ako nástroj vládnutia. Autor tak spraví, vďaka detailnému popisu fungovania oboch ideológií, pri ktorom bude dávať dôraz na štrukturálnu rolu manipulácie. V diskusii sa autor zameriava na spoločné štrukturálne znaky manipulácie, pričom sa pokúša tiež objasniť aj rozdielnosti, ktoré napriek spoločným znakom vznikajú. Kľúčové slová: totalitarizmus, neoliberalizmus, manipulácia, perspektíva, ovládanie, vládnutie
|
host ::
RSS.